Vinohradnictví v tomto regionu bylo podporováno zejména římskými císaři. Pěstování a výroba vína na území dnešního Německa zažila během staletí období prosperity i strádání, nikdy však úplně nezmizela. S postupným šířením křesťanství se výroba vína, jako jinde v Evropě, soustředila zejména kolem klášterů a opatství. Časem docházelo ke zlepšování postupů a rozšiřování vinic. V 16. století přesahovala rozloha vinohradů 300 000 hektarů. S třicetiletou válkou došlo k úpadku, který přetrval až do konce 19. století, kdy proběhla epidemie révokazu. Ta zničila značnou část plochy a následné znovuvysazení keřů si vyžádalo mnoho let. Další ránou pro německé vinařství byly dvě světové války, které taktéž způsobily značné škody. Rozmach znovu nastal až v padesátých letech dvacátého století, kdy došlo ke zvětšení plochy vinic a rozvoji pěstování vinné révy. Německo se skládá ze třinácti vinařských regionů, z nichž jedenáct leží na březích Rýnu či v blízkém okolí. Jedná se například o oblast Ahr, Rheingau, Nahe či Wurtemberg. Po sjednocení Německa k nim přibyly ještě dvě vinařské oblasti z východní části - Saale-Unstrut a Sasko. Ty se následně dělí na další podoblasti a terroir. Celkem vinice zabírají půdu o velikosti 100 000 hektarů, z nichž je každoročně vyprodukováno 10 milionů hektolitrů. To Německo řadí na deváté místo v produkci vína na světě.Klimatické podmínky činí z Německa jednoho z největších producentů bílých vín na světě. Bílé odrůdy pěstované na německých vinicích tvoří 65 % z celkové produkce. Nejpěstovanější odrůdou je Ryzlink rýnský a Müller-Thurgau.